OTEVÍRACÍ DOBA HOSPŮDKY NA KASÁRNÁCH

 

 

PONDĚLÍ - ZAVŘENO

ÚTERÝ - 16.00-19.00

STŘEDA - 16.00 - 19.00

ČTVRTEK - 16.00 - 19.00

PÁTEK - 16.00 - 19.00

SOBOTA - 13.00 - 19.00

NEDĚLE - 13.00 - 19.00

AKTUÁLNÍ ZMĚNY otevírací doby naleznete i na Facebooku https://www.facebook.com/hospodakasarny/

PRAVIDELNĚ PRO VÁS V HOSPŮDCE NA KASÁRNÁCH PŘIPRAVUJEME ZAJÍMAVÉ SPOLEČENSKÉ AKCE PRO DOSPĚLÉ I RODINY S DĚTMI.

ubytování moravský kras

Moravský kras

Jeskyně Výpustek Moravský kras

Moravský kras je největším regionem s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. V Moravském krasu se nacházejí v podstatě všechny krasové útvary. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, kdy tyto závrty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky, a naopak - na severu se nacházejí závrty zející. Hloubka závrtů v Moravském krasu je přibližně 10 až 20 m.

Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin.

Moravský kras leží v geomorfologickém celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní oblasti Jihomoravského kraje. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky.

Rozhledna Podvrší u Veselice

Rozhledna Podvrší u Veselice

Rozhledna na kopci Podvrší u Veselice je od roku 2001 jedním z vyhledávaných turistických cílů v regionu Moravský kras a okolí. Každoročně rozhlednu Veselice Podvrší navštíví přibližně 20 000 návštěvníků.

Rozhledna Podvrší u Veselice láká na pořádání zajímavých akcí, které v jejím areálu organizuje sdružení Veselická kaplička či Osadní výbor Veselice.

Rozhledna Podvrší u Veselice stojí v těsném sousedství cyklotrasy č. 5116 - Blansko - Boskovice a její výraznou předností je blízkost od Veselice, odkud se k ní dostaneme pohodlnou vycházkou z parkoviště u Kulturního domu.

Zde se rovněž nachází Informační a prodejní místo místních produktů, kde je možné v době otevření rozhledny získat potřebné informace o regionu a současně si zakoupit místní produkty z regionu Moravský kras a okolí.

Nový hrad u Adamova

Novy hrad u Adamova

Nový hrad u Adamova byl postaven roku 1493 bratry Dobešem a Benešem Černohorskými z Boskovic. K vybudování Nového hradu byl použit materiál z rozbořeného Starého hradu, který se původně jmenoval Nový hrad a Starým hradem začal být nazývám v lidovém podání až po dokončení dnešního Nového hradu

.Nový hrad je opravená zřícenina nad údolím řeky Svitavy mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce Olomučany.

Vznikl na místě staršího předsunutého opevnění tzv. Starého hradu, který posléze zcela nahradil.

Ze Starého hradu se do současnosti zachovaly malé zbytky zdí, terénní deprese a dva široké příkopy, zatímco hradby Nového hradu stojí prakticky v původní výšce.

Jihozápadně od Nového hradu se na druhé straně příkopu, kterým v současnosti prochází přístupová cesta ke hradu, nachází dobře zachovalé vyvýšené obléhací stanoviště Uhrů opevněné příkopem a valem.

Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka ČR.

Stará huť u Adamova

Stará huť u Adamova

Národní kulturní památka umístěná v památkové rezervaci Stará huť u Adamova ( Huť Františka ) se nachází v Josefovském údolí Křtinského potoka před jeho ústím do Svitavy v Adamově u silnice do Olomučan či Křtin.

V širokém okolí již od 8. do 12. století pracovaly železářské hutě zpracovávající místní ložiska limonitických rud.

Nejpozději na přelomu 15. a 16. století vznikl nedaleký železářský hamr ( tzv. Althamr ) a v roce 1746 zde byla založena huť s vysokou pecí nazvanou Františka.

Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877.

Dominantní stavbou huti je zachovaný skelet vysoké dřevouhelné pece o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12x12 metrů.

Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou, zavážecími rampami, dvojicí pecí na pálení vápna a několika obytnými stavbami byl v roce 1971 vyhlášen první (a jedinou) technickou rezervací v tehdejším Československu.

Zámek Rájec nad Svitavou

Zámek Rájec nad Svitavou

Předchůdci současného zámku Rájec nad Svitavou byly ve středověku dvě tvrze. Existence starší z nich je předpokládána již ve 13. století, společně s novější je v pramenech doložena ve století 14. a 15.

Tvrze byly pobořeny nejprve zřejmě za domácích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem, posléze roku 1431 při nájezdu husitských vojsk; naposledy zmíněny jako pusté roku 1446.

Pravděpodobnými zakladateli tvrzí byli příslušníci vladycké rodiny pánů z Rájce, v jehož vlastnictví zůstaly až do poslední čtvrtiny 14. století.

Větší z tvrzí je lokalizována do místa zvaného Hradisko severozápadně od Rájce-Jestřebí, menší do blízkosti současného zámku, nicméně přesná poloha ani podoba není známa.

Tvrze byly společně s panstvím postupně ve vlastnictví vladyckého rodu pánů z Rájce, pánů z Kunštátu, z Lomnice a nakonec se už jako zpustlé staly součástí majetků olomouckého biskupa Pavla z Miličína.

JAHHO.cz
Pagerank změřil www.CZIN.eu