OTEVÍRACÍ DOBA HOSPŮDKY NA KASÁRNÁCH

 

 

PONDĚLÍ - ZAVŘENO

ÚTERÝ - 16.00-19.00

STŘEDA - 16.00 - 19.00

ČTVRTEK - 16.00 - 19.00

PÁTEK - 16.00 - 19.00

SOBOTA - 13.00 - 19.00

NEDĚLE - 13.00 - 19.00

AKTUÁLNÍ ZMĚNY otevírací doby naleznete i na Facebooku https://www.facebook.com/hospodakasarny/

PRAVIDELNĚ PRO VÁS V HOSPŮDCE NA KASÁRNÁCH PŘIPRAVUJEME ZAJÍMAVÉ SPOLEČENSKÉ AKCE PRO DOSPĚLÉ I RODINY S DĚTMI.

turistika moravský kras

Stará huť u Adamova

Stará huť u Adamova

Národní kulturní památka umístěná v památkové rezervaci Stará huť u Adamova ( Huť Františka ) se nachází v Josefovském údolí Křtinského potoka před jeho ústím do Svitavy v Adamově u silnice do Olomučan či Křtin.

V širokém okolí již od 8. do 12. století pracovaly železářské hutě zpracovávající místní ložiska limonitických rud.

Nejpozději na přelomu 15. a 16. století vznikl nedaleký železářský hamr ( tzv. Althamr ) a v roce 1746 zde byla založena huť s vysokou pecí nazvanou Františka.

Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877.

Dominantní stavbou huti je zachovaný skelet vysoké dřevouhelné pece o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12x12 metrů.

Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou, zavážecími rampami, dvojicí pecí na pálení vápna a několika obytnými stavbami byl v roce 1971 vyhlášen první (a jedinou) technickou rezervací v tehdejším Československu.

Zámek Rájec nad Svitavou

Zámek Rájec nad Svitavou

Předchůdci současného zámku Rájec nad Svitavou byly ve středověku dvě tvrze. Existence starší z nich je předpokládána již ve 13. století, společně s novější je v pramenech doložena ve století 14. a 15.

Tvrze byly pobořeny nejprve zřejmě za domácích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem, posléze roku 1431 při nájezdu husitských vojsk; naposledy zmíněny jako pusté roku 1446.

Pravděpodobnými zakladateli tvrzí byli příslušníci vladycké rodiny pánů z Rájce, v jehož vlastnictví zůstaly až do poslední čtvrtiny 14. století.

Větší z tvrzí je lokalizována do místa zvaného Hradisko severozápadně od Rájce-Jestřebí, menší do blízkosti současného zámku, nicméně přesná poloha ani podoba není známa.

Tvrze byly společně s panstvím postupně ve vlastnictví vladyckého rodu pánů z Rájce, pánů z Kunštátu, z Lomnice a nakonec se už jako zpustlé staly součástí majetků olomouckého biskupa Pavla z Miličína.

Městys Sloup

Městys Sloup

První písemná zmínka o obci Sloup pochází z roku 1373, kdy jeho část držel Sulík z Konice.

Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna.

Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl ve Sloupu majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal i s mlýnem roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství.

V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci.

Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V roce 2000 získala obec 1. místo v 6. ročníku soutěže o titul Vesnice roku. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.

JAHHO.cz
Pagerank změřil www.CZIN.eu